Základní pojmy ze světa BOZP, PO
V oblastech bezpečnosti práce a požární ochrany, se dost často mezi poloodbornou a odbornou veřejností používají různé zkratky a další technické výrazy. Nepochopení těchto základních pojmů může být pro člověka, který se s touto problematikou setkává poprvé, dost zásadní pro celé její další pochopení. Proto zde uvedu a průběžně budu doplňovat ty nejčastější z pojmů, tematicky rozdělených na dvě skupiny - pojmy z oblasti bezpečnosti při práci a pojmy z oblasti požární ochrany. Pojmy jsou pro lepší dohledatelnost uváděny abecedně.
I. Pojmy z oblasti bezpečnosti práce
Analýza rizika
Analýzou rizika se rozumí systematické použití dostupných informací, metod a postupů, k identifikaci nebezpečí a následnému odhadu rizika z tohoto nebezpečí plynoucího.
BOZP (Bezpečnost a Ochrana Zdraví při Práci)
Souhrn všech opatření (technických, technologických, právních, administrativních, organizačních, ...), která se společně snaží zamezit vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných ohrožení zdraví a životů osob, vlivem pracovních činností.
Dokumentace rizik
§ 102, Zákoníku práce, ukládá zaměstnavateli jasnou povinnost, cituji: "O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci."
Touto dokumentací je zpravidla směrnice, nebo i jiné dokumenty, popisující metodiky pro vyhledávání a vyhodnocování rizik a zpravidla též tzv. registr rizik, tj. přehled všech rizik.
Ergonomie
Ergonomie je věda zabývající se vztahy mezi člověkem, prostředím a nástrojem a také o přizpůsobování práce člověku. Jedná se o multidisciplinární obor, do kterého zasahují vědní obory, jako je biomechanika, fyziologie práce, antropologie, psychologie práce, bezpečnost práce, ale i společensko-ekonomické obory, jejichž rozsah je značně široký.
Fyzická osoba
Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé. Pokud se v BOZP či PO hovoří o fyzických osobách, jsou tím myšleny všechny osoby, tj. nejen zaměstnanci.
Hodnocení rizika
Hodnocení rizika je proces, který bezprostředně navazuje na odhad rizika, resp. na analýzu rizika. Hodnocení rizika je posledním krokem procesu posouzení rizika. Hodnocení rizika je proces, kdy se každému riziku přiřadí hodnota tzv. míry rizika. Míra rizika (R), se zpravidla vypočte z hodnoty pravděpodobnosti negativního působení rizika (P) a míry následků, způsobených při působení rizika (C). Zpravidla R = P * C. Do míry rizika R mohou být zahrnuty i další, tzv. zhoršující / polehčující koeficienty (ohrožení velkého počtu osob, značné ohrožení životního prostředí, přítomnost požárně bezpečnostních zařízení, vzdálenost nejbližší stanice HZS a mnohé další).
HZS ČR
Hasičský záchranný sbor ČR.
Identifikace nebezpečí
Pro zdárné provedení analýzy rizika, je nutné získat vstupní data, tj. identifikovat nebezpečí. Na základě identifikace nebezpečí, je dále možné provést odhad rizika. Identifikace nebezpečí je proces, při němž se zúčastněné osoby snaží odhalit veškerá nebezpečí, která mohou být zdrojem rizika.
Při identifikaci nebezpečí se berou v potaz jak faktory fyzikální, chemické, biologické, tak i faktory organizačního charakteru.
Pro identifikaci nebezpečí, je možno použít deduktivní metodu pozorování a sběru dat, předem připravený kontrolní seznam (checklist), běžně užívané metody, jako jsou např. What-If; HAZOP, Dow`s Chemical Index; Dow`s Fire&Explosion Index, popř. i některé další.
Komunikace rizika
Hodnocená rizika musejí být komunikována. Komunikací rizika se rozumí informování všech zainteresovaných osob, tj. osob, které jsou exponovány riziku, o nebezpečí, které je zdrojem rizika, o míře a stupni rizika, o navržených a přijatých bezpečnostních opatření, vedoucích k minimalizaci nebo eliminaci rizika. Komunikace rizika musí být provedena vždy prokazatelným způsobem.
Zákoník práce dokonce ve smém § 108 ukládá zaměstnavateli následující povinnost, cituji:
"Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnancům umožnit:
- vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která není možno odstranit;
- projednat podstatná opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací do kategorií."
V komunikaci rizika je rovněž nutno upozornit i na další povinnosti zaměstnavatele, uložené § 101 a § 103 Zákoníku práce. Jsou to konkrétně tyto povinnosti:
- plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště;
- zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště;
- zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.
MČDP (Mycí, Čístící a Desinfekční Prostředky)
Mycí, čistící a dezinfekční prostředky sloužící k osobní hygieně zaměstnance, které je zaměstnavatel povinnen poskytovat zaměstnancům bezplatně, na základě ustanovení Zákoníku práce a Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, vzpp.
Místní provozní bezpečnostní předpis
Předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele.
Nebezpečný prostor zařízení
Prostor uvnitř nebo vně zařízení, ve kterém je zaměstnanec vystaven riziku ohrožení zdraví.
Nemoc z povolání
Obsluha zařízení
Zaměstnanec, který zařízení používá a je k této činnosti oprávněn.
Ochranné zařízení
Mechanické, elektrické, elektronické nebo jiné obdobné zařízení sloužící k bezpečnosti a ochraně života a zdraví zaměstnanců.
Odhad rizika
Odhad rizika je proces prováděný na základě analýzy rizika. Na základě odhadu rizika je utvořena představa o míře, tj. závažnosti rizika. Při odhadu rizika se zpravidla pracuje s jeho dvěmi základními složkami. Josu jimi pravděpodobnost negativního působení rizika (P) a míra následků, způsobených při půsbení rizika (C). Pro odhad rizika slouží zpracovaná metodika. Do odhadu míry rizika je vhodné, zahrnout rovněž počet osob, které může riziko ohrozit, návaznosti na další rizika, ekologické, materiální škody, které mohou vzniknout při působení rizika a popř. i další faktory, dle konkrétních podmínek ve firmě. Při odhadu se pracuje ze statisticky získanými daty a daty empirickými.
OIP
Oblastní Inspektorát Práce.
ON (Ochranné Nápoje)
Ochranný nápoje je nápoj, poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci a určený k ochraně jeho zdraví před riziky tepla a chladu. Ochranné nápoje se poskytují dle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, vzpp.
OOPP (Osobní Ochranné Pracovní Prostředky)
Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem (Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, vzpp.).
OOPP se dělí do 3. kategorií, kterými jsou:
Kategorie I: OOPP jednoduché konstrukce jejichž návrh vychází z toho, že uživatel může sám zhodnotit úroveň ochrany poskytované proti jednotlivým postupně účinkujícím minimálním rizikům, jež mohou být včas a bezpečně uživatelem rozpoznána, se ES přezkoušení typu nevyžaduje.
Kategorie II: OOPP nesplňující podmínky pro zařazení do kategorií I. a III;
Kategorie III: OOPP složité konstrukce určené k ochraně proti smrtelnému nebezpečí nebo proti nebezpečím, která mohou vážně a nevratně poškodit zdraví a kde návrh vychází z toho, že jejich bezprostřední účinky uživatel nemůže včas rozpoznat.
OZO BOZP (Odborně Způsobilá Osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti Bezpečnosti a Ochrany Zdraví při Práci)
Osoba odborně způsobilá dle § 10, zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), vzpp.
PČR
Policie České Republiky.
Politika BOZP
Poskytovatel pracovnělékařských služeb (PPS)
Poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo poskytovatel v oboru pracovní lékařství. Dříve označován jako lékař závodní preventivní péče.
Posouzení rizika
Posouzení rizika je proces, který v sobě zahrnuje analýzu rizika, tj. identifikaci nebezpečí a odhad rizika, dále také proces hodnocení rizika. Při posouzení rizika se na základě hodnocení rizika určí, zda je konkrétní riziko pro firmu přijatelné či nepřijatelné. Pokud je nepřijatelné, bezprostředně musí navazovat proces regulování rizika, znovu provedení posouzení rizika a to až do té doby, než se riziko stane přijatelným.
Pro posouzení rizika zpravidla slouží předem stanovené metodika.
Používání zařízení
Činnost spojená zejména se spouštěním, zastavováním, dopravou, opravou, seřizováním, manipulací, úpravou, údržbou a čištěním po celou dobu jeho provozu.
Pracovní úraz
Poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 380, Zákoníku práce).
Právní a ostatní předpisy BOZP
V souladu s § 349, ZP se jedná o předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kterými jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.
Provozní dokumentace
Soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel.
Průvodní dokumentace
Soubor dokumentů obsahujících návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení.
Regulování rizika
Regulování rizika je proces přijímání bezpečnostních opatření proti působícím rizikům, za účelem jejich minimalizace, popř. i eliminace. Přijetím bezpečnostních opatření se snižuje míra rizika. Riziko, které zůstává i po přijetí bezpečnostních opatření, nazýváme zbytkovým rizikem.
Riziko
Kombinace pravděpodobnosti a následku negativního působení. Rizika se objevují tam, kde jsou „nebezpečí“, resp. nebezpečné činitele pracovního prostředí a současně lidé, v expozičním poli těchto nebezpečí.
SÚIP
Státní Úrad Inspekce Práce
Vedoucí zaměstnanec
Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.
VTZ
Vyhrazená technická zařízení, tj. zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení lidských životů a zdraví. Jsou to zařízení elektrická, tlaková, zdvihací a plynová.
vzpp
Ve znění pozdějších předpisů.
Zaměstnavatel
Právnická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu (§ 7, zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, vzpp).
II. Pojmy z oblasti požární ochrany
Hořlavá látka
Látka v tuhém, kapalném nebo plynném stavu, která je za předvídatelných podmínek schopna hořet nebo při své látkové nebo fázové změně vytvářet produkty schopné hořet.
Ohlašovna požárů
Místo s trvalou obsluhou vybavené potřebnými komunikačními prostředky, které je určeno k přijímání hlášení o vzniku požáru nebo jiné mimořádné události a k vyhlášení požárního poplachu, jakož i k plnění dalších úkolů podle příslušné dokumentace požární ochrany.
PO (Požární Ochrana)
Požární ochrana je souhrn organizačních, územně technických, stavebních a technických opatření k zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem, k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření.
Požár
Každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy.
Požárně bezpečnostní zařízení
Systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení.
Druhy požárně bezpečnostních zařízení se rozumí:
- zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení),
- zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy),
- zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
- zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
- zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),
- zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
- náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů.
Požární nebezpečí
Pravděpodobnost vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem.
Požární technika
Zásahové požární automobily, požární přívěsy, návěsy, kontejnery, plavidla, vznášedla a letadla.
Požárně technická charakteristika
Průvodní dokumentace
Montážní návod, technické podmínky pro projektování nebo provoz, návod k obsluze, požadavky na kontroly, údržbu nebo opravy, podmínky požární bezpečnosti pro používání výrobku nebo zařízení, bezpečnostní listy apod.
Technicko bezpečnostní parametr
Požárně technická charakteristika, která kvalitativně nebo kvantitativně vyjadřuje vlastnosti hořlavé látky, při jejímž dodržení za předvídatelných podmínek se činnost považuje z hlediska nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem za bezpečnou.
Technik požární ochrany (TPO)
Osoba odborně způsobilá dle § 11, zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, vzpp.
Veřejnost
Osoby, které se oprávněně mohou vyskytovat při provozovaných činnostech a nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k jejím provozovatelům, nejsou vlastníky objektů, v nichž jsou činnosti provozovány ani provozovateli těchto činností.
Věcné prostředky požární ochrany
Prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany, popřípadě při činnosti požární hlídky.
Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí:
- hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
- osobní ochranné prostředky,
- prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),
- prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou,
- prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek,
- požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky,
- spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek,
- hasiva a příměsi do hasiv,
- požární příslušenství,
- přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory).
