Začlenění činností do kategorií požárního nebezpečí

V nedávném článku o základních povinnostech na úseku požární ochrany jsem přislíbil, že blíže rozeberu, co to jsou činnosti, začleněné do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí. Tedy do požárně „nejpřívětivější“ kategorie.

Na úvod opět pár důležitých pojmů, nutných pro řádné pochopení článku:

• Začlenění provozovaných činností: povinnost začlenit provozované činnosti podle míry požárního nebezpečí do kategorií bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím, je uložena každé právnické osobě a podnikající fyzické osobě, § 4, zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. O začlenění se zpracovává dokumentace požární ochrany.
• BZPN: zkratka pro: „bez zvýšeného požárního nebezpečí“
• ZPN: zkratka pro: „zvýšené požární nebezpečí“
• VPN: zkratka pro: „Vysoké požární nebezpečí“
• Nahodilé požární zatížení: do nahodilého požárního zatížení se započítává hmotnost a výhřevnost všech hořlavých látek, které se za normálního provozu nebo užívání v posuzovaném prostoru nebo požárním úseku vyskytují (např. hořlavé zařizovací předměty, popřípadě jejich hořlavé části, technologická zařízení, náplně, izolace, zpracovávané nebo skladované hořlavé látky včetně hořlavých obalů a hořlavých přepravních prostředků). Do nahodilého požárního zatížení se nezapočítává hmotnost a výhřevnost pevně zabudovaných stavebních hmot a konstrukcí.
• Požární úsek: prostor stavebního objektu oddělený od ostatních částí objektu, popřípadě sousedních objektů požárně dělícími konstrukcemi, základní jednotka pro posuzování požární bezpečnosti stavebních objektů.

Máte již SPRÁVNĚ začleněny činnosti, které provozujete v rámci svého podnikání? Více informací a možnost objednání zde.

Takže jak to je? BZPN jsou takové činnosti, které nevykazují znaky rozhodné pro začlenění do kategorie činností s  VPN nebo ZPN. Resp. abychom rozpoznali činnosti BZPN, musíme nejprve znát, co to jsou činnosti VPN a ZPN.

Činnosti s vysokým požárním nebezpečím

Nejprve k nejhorší variantě, tj. k činnostem VPN. Troufám si říct, že provozovatelů těchto činností je v ČR minimum. Navíc se domnívám, že ve většině případů si takový provozovatel bez jakékoliv odborné pomoci sám uvědomí, že provozuje požárně velmi nebezpečné činnosti.

Konkrétně jsou to činnosti (zestručněno):

1. při nichž se vyskytují látky a směsi klasifikované jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 5 000 tun;
2. při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí 5 000 tun a vyšší;
3. v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším zabezpečuje přeprava kapalných nebo plynných látek a směsí klasifikovaných jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé;
4. v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m;
5. v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m² a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.

Činnosti uvedené v písmenech a), b), c), jsou typické pro velké chemické závody, v nichž se vyrábí nebo jinak zpracovávají či používají hořlavé kapaliny nebo plyny.

Činnosti uvedené v písmenu e), jsou často provozovány v rámci suterénních diskoték, kin či divadel.

Autor: Fruggo, licence: Creative Commons Attribution 2.0 Generic, zdroj: https://commons.wikimedia.org

Činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím

Pojďme se vrátit ke druhé skupině provozovaných činností, a sice k činnostem se ZPN.

Tady už je situace trošku horší a ne vždy je zřejmé, zda provozované činnosti již spadají do kategorie ZPN nebo se jedná o činnosti BZPN.

Činnosti se ZPN, jsou konkrétně činnosti (zestručněno):

1. při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku látky a směsi klasifikované jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 1 000 kg v pevném stavu nebo 250 litrů v kapalném stavu;
2. při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku;
3. u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm;
4. ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m² a vyšší;
5. v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m² a vyšší;
6. při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody;
7. v budovách o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů;
8. ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob, ve stavbách pro obchod, ve stavbách ubytovacích zařízení a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace;
9. v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m² a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat sedm a více osob;
10. u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah.

Činnosti uvedené v písmenech a), b), opět patří především chemickým závodům a větším výrobním společnostem. Pozor, 100 litrů a 60 kg uvedených v písm. b), je snadné překročit např. menším skládkem tlakových nádob na plyny, sloužícím např. jako pohon pro manipulační vozíky nebo uloženými svářecími soupravami (kyslík + acetylén).

Další skupinou jsou „prašné“ činnosti. Zejména výroba a zpracování dřeva a plastů. Např. truhlářské dílny, recyklace plastů drcením, mletím apod. Zde bych upozornil na skutečnost, že 1 mm silná vrstva prachu je sice rozhodná, pro začlenění do této kategorie. To ovšem neznamená, jak lze často slyšet, že prachová vrstva o síle 0,5 mm je v pořádku. Defakto každá nežádoucí prachová vrstva může být požárně nebezpečná.

Výrobní provozy, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m² a vyšší, jsou uvedeny v příloze č. 2, k vyhlášce č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. Rozhodující je zde i počet zaměstnanců. V dnešní době to může být např. činnost spojená s výrobou izolovaných drátů a kompletizovaných strojírenských produktů zahrnujících také hořlavé hmoty.

Činnosti, naplňující kritérium písm. e), jsou např. sklady tisku, obalů a tiskopisů, archivy, prostory, kde jsou vyráběny nátěrové hmoty, ředidla a jiné hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti a dále např. sklady tlakových nádob s hořlavými plyny, sklady nátěrových hmot, olejů a mazadel, čalounění a pneumatik anebo obchody s výše uvedeným sortimentem.

Další činnosti, uvedené pod písmeny f), g), h), i), jsou myslím celkem zřejmé.

Poslední, problematickou skupinou, jsou činnosti, které vykazují tzv. složité podmínky pro zásah.

Co to jsou složité podmínky pro zásah, vymezuje § 18, vyhlášky č. 246/2001 Sb. Jedná se vesměs o činnosti, které ještě nemusí nutně spadat do kategorie VPN, přesto představují zvýšenou míru ohrožení osob a zasahujících hasičů. O tom však již příště.

Je to tedy opravdu tak jednoduché?

Začlenění činností je odborný proces, při němž je nutno zohlednit spoustu faktorů a postupovat dle požadavků právních předpisů. Začlenění vyžaduje dokonalou znalost konkrétních podmínek činností a v žádném případě nelze provádět „od stolu“. Výše uvedený přehled, je pouze orientační, v žádném případě výše uvedené příklady činností a jejich začlenění, nelze chápat jako dogma.

Činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí

Tak. Teď již máme představu o tom, co to jsou činnosti s VPN a ZPN. Můžeme si tedy konečně udělat představu o tom, co to jsou činnosti BZPN.

Mezi činnosti BZPN můžeme zařadit např. administrativní činnosti (bez archivů), prodej zboží, kromě požárně nebezpečného zboží (např. hořlavé kapaliny, plyny, pneumatiky), služby jako např. kadeřnictví, wellness, lékárny, kovovýroba, včetně svařování, pokud je dodržena podmínka maximálního množství plynů a mnohé další.

Autor: Patrickneil; licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported; zdroj: https://commons.wikimedia.org

Znovu však upozorňuji, že i činnosti běžného kadeřnictví, či wellnescentra nebo jiných kosmetických služeb, mohou za jistých okolností vykazovat znaky, rozhodné pro zařazení do kategorie ZPN nebo dokonce VZP. Především je zde rozhodující, kde jsou tyto činnosti provozovány a zda např. pro objekt, v němž může být velké množství nejrůznějších subjektů, nejsou stanoveny složité podmínky pro zásah.

Závěrem bych rád upozornil, že správné začlenění provozovaných činností, je jedním z nejdůležitějších kroků, pro správné plnění úkolů požární ochrany. Právě podle začlenění, se stanoví podmínky požární bezpečnosti, které se zapracují do dokumentace požární ochrany, následně se s nimi seznámi zaměstnanci v rámci školení o požární ochraně a tyto podmínky je nutno po celou dobu provozu činností dodržovat a vyžadovat.

Pokud si nejste jisti, se začleněním svých činností, můžete se dotázat níže, v diskusním fóru nebo i na naší facebookovské stránce https://www.facebook.com/bezpecnostpraceuh. Děkujeme.