Složité podmínky pro zásah

Znovu navážu na předchozí dva články, zaměřující se na požární ochranu. Konkrétně v předchozím z nich, věnovaném začlenění provozovaných činností, jsem přislíbil, že osvětlím, co to jsou složité podmínky pro zásah. Tak tedy pojďme na to.

Činnosti, které vykazují složité podmínky pro zásah, jsou dle písm. j), odst. (2), § 4, zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění činnostmi (minimálně) se zvýšeným požárním nebezpečím.

Vymezení složitých podmínek

Složité podmínky pro zásah blíže definuje § 18, vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. Vyhláška říká, že se jedná o činnosti, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah, a to za okolností, kdy jsou tyto činnosti provozovány:

1. v dispozičně složitých a nepřehledných objektech, v nichž hrozí, zejména vzhledem k předpokladu silného zakouření, ztráta orientace osob (podzemní hromadné garáže, tunely nad 350 m délky, podzemní systémy hromadné dopravy osob);
2. v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (výroba, skladování nebo prodej výbušin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření podporujících plynů, výskyt radioaktivních látek nebo biologicky nebezpečného materiálu, rozvodny elektrického proudu, kabelové kanály a mosty, energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1 MVA a vyšším),
3. za podmínek, při nichž se vyskytují vybrané nebezpečné chemické látky a přípravky v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1, zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, v platném znění;
4. v objektech a zařízeních provozů chemické výroby uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky;
5. v objektech a zařízeních administrativních, školských a zdravotnických provozů uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky o 7 a více nadzemních podlažích, nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty;
6. ve stavbách, které jsou určeny pro ubytování osob s omezenou schopností pohybu a orientace, ve stavbách ubytovacích zařízení o 7 a více nadzemních podlažích nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty;
7. ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob a ve stavbách pro obchod.

Máte již SPRÁVNĚ začleněny činnosti, které provozujete v rámci svého podnikání? Více informací a možnost objednání zde.

Opět se blíže pokusím rozebrat jednotlivé body.

K bodu1. Zde je situace asi zřejmá. Uvedené v závorce je taxativně dáno. U ostatních činností vždy rozhoduje osoba, která provádí začlenění.

U bodu 2. bych zejména upozornil, na činnost skladování hořlavých a hoření podporujících plynů. Zde pozor i na malé sklady tlakových nádob na plyny nebo stabilních zásobníků plynů.

Bod 3. je zcela zřejmý. Provozovatelé, kteří spadají do systému prevence závažných havárií, zcela jistě vykazují znaky pro složité podmínky pro zásah.

U bodu 4. vzniká poměrně nepříjemná situace, kdy zde není specifikován „rozsah“ chemické výroby. Tj. defakto každá chemická výroba je činností se složitými podmínkami pro zásah.

K bodu 5. bych jen doplnil, co to je chráněná úniková cesta. Jedná se o únikovou cestu, která musí tvořit samostatný požární úsek, musí byt od ostatních požárních úseků oddělen požárními uzávěry typu EI se samozavirači (s výjimkou, kdy sousední požární usek nebo místnost je bez požárního rizika, případně kdy se výpočtem na mezní hodnotu sálání tepla prokáže, že postačí požární uzávěr typu EW) se samozavirači a musí byt odpovídajícím způsobem odvětrány). Zda jsou v objektu zřízeny chráněné únikové cesty, vyčtete např. z požárně bezpečnostního řešení objektu.

U bodu 6. pozor na stavby ubytovacích zařízení. Stavbou ubytovacího zařízení je typicky motel, hotel, penzion, ubytovna. Nespadají sem bytové domy. Ale pozor! Pokud je v bytovém domě např. jen jeden byt, který slouží pro „hotelové“ účely, již se bude jednat o stavbu ubytovacích zařízení.

Poslední bod 7., uvádí stavby pro shromažďování většího počtu osob a stavby pro obchod. Stavbou pro obchod jsou např. typicky poslední dobou jak houby po dešti rostoucí obchodní centra. Stavbou pro obchod je stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2000 m² (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy).

Stavbou pro shromažďování většího počtu osob je stavba s alespoň jedním prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m² (konferenční sály, divadla, kina, koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod.).

Pro přesné určení, o jaký typ stavby se jedná, je důležité mít k dispozici projektovou dokumentaci objektu.

Složité podmínky a jejich důsledky

Co však v praxi obnáší, provozovat činnosti se složitými podmínkami pro zásah?

Jsou dvě základní, taxativní odlišnosti, od běžných činností se zvýšeným požárním nebezpečím.

1. provozovatel musí zpracovat požární evakuační plán;
2. provozovatel musí prověřovat správnost požárního evakuačního plánu formou provádění cvičného požárního poplachu (cvičné evakuace);
3. provozovatel musí zpracovat dokumentaci zdolávání požárů.

Teď už by mělo být zřejmé, jaké základní povinnosti na úseku požární ochrany provozovatelé činností mají a také, co to jsou činnosti bez zvýšeného, se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím.

Příště se pokusím rozebrat povinnosti provozovatelů, které jim plynou z provozu činností se zvýšeným požárním nebezpečím.