Zaměstnanec, bezpečnost a jeho práva – velká neznámá?

    BEZPEČNOST PRÁCE
    01.12.2013 | Autor: Ing. Vít Hofman

 

Pokud jste zaměstnancem, existuje zde velká pravděpodobnost, že v průběhu pracovněprávního vztahu u svého zaměstnavatele, neabsolvujete žádná školení bezpečnosti práce. Také existuje velká pravděpodobnost, že pokud taková školení absolvujete, jsou vám sděleny jen strohé informace, o Vašich povinnostech a zákazech. Sdělit však zaměstnancům jejich práva, to dokáže jen ten zaměstnavatel, který si zaměstnanců cení více, než jako „nahraditelného výrobního prostředku“ a který pochopil, smysl a pojetí moderní „bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.“

Níže v článku se pokusím shrnout a stručně vysvětlit základní práva zaměstnance, na něž má nárok z pracovněprávního vztahu. Jedná se o práva, která jsou zcela zřejmě ve vztahu k bezpečnosti práce, nejedná se však o komplexní výčet všech práv zaměstnance.

Práva níže uvedená se týkají jak zaměstnanců pracujících na základě „pracovní smlouvy, tak i tzv. „brigádníků“, pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

 

Těžká práce zaměstnance

Zdroj: [https://www.flickr.com/photos/strict/3593598682/]

Chráněno licencí: creative commons
 

Základní práva zaměstnance:

  1. zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná;
  2. zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance;
  3. zaměstnanci nesmějí být zbaveni práva účastnit se na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zaměstnanci mají právo, zvolit si odbory nebo zástupce a to v pracovní době).
  4. zaměstnanec má právo podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

 

Informování zaměstnanců:

Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnancům umožnit:

  1. účast při jednáních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo jim poskytnout informace o takovém jednání;
  2. vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která není možno odstranit,
  3. projednat:
  • podstatná opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
  • vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací do kategorií;
  • organizaci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
  • určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik (tzv. „bezpečáka“) podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

 

Zaměstnavatel je dále povinen odborovou organizaci a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnance informovat o:

  1. zaměstnancíěch určených k organizování poskytnutí první pomoci, k zajištění přivolání lékařské pomoci, hasičského záchranného sboru a Policie České republiky a k organizování evakuace zaměstnanců;
  2. výběru a poskytování pracovnělékařských služeb;
  3. určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik;
  4. každé další záležitosti, která může podstatně ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

 

Další práva zaměstnanců

Níže jsou rozebrány další práva zaměstnanců ve vztahu k jednotlivým oblastem bezpečnosti práce. Práva vycházejí především ze zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, v platném znění.

 

Práce přesčas

  • Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Více je možné jen na základě dohody.

 

Práce v noci

(práce konaná mezi 22:00 a 6:00 hod, pokud zaměstnanec pravidelně odpracuje alespoň 3 hodiny v noční době):

  • Zaměstnavatel je povinen zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení a pracoviště, na němž se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.

 

Zaměstnanci více zaměstnavatelů – jedno pracoviště:

  • Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti.
  • Zaměstnavatel je povinen dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat odborovou organizaci a zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li u něj, přímo své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, které získal od jiných zaměstnavatelů.

 

Náklady na bezpečnost:

  • Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.

 

Zdravotní a odborná způsobilost:

Zaměstnavatel je povinen:

  1. nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával  zakázané práce  a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti;
  2. informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena;
  3. sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit;
  4. nahradit zaměstnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování, případnou ztrátu na výdělku;
  5. zajistit zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště;
  6. umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
  7. zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci;
  8. nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců;

 

Osobní ochranné pracovní prostředky:

  • Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany (např. zábradlí, odsávání apod.) nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky;
  • V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv;
  • Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje;
  • Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu;
  • Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně;
  • Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.

 

Pracovní úrazy:

  • Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance.
  • Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.
  • Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů.

 

Nezapomeňte, že jako zaměstnanec na tom pořád ještě nejste stejně, jako pracovní stroj, který obsluhujete. Domáhejte se svých práv.

Diskusní téma: Práva zaměstnance

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.