Dupněte si! Aneb hlavní poslání "BEZPEČÁKA"

Lidově „bezpečák“. Z právního hlediska dnes osoba odborně způsobilá v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Což je velmi nepraktické označení, proto v rámci tohoto textu zůstaneme u lidového „bezpečáka“. Kdo to však je a co je jeho posláním?

Bezpečák je osoba, dostatečně znalá právních a ostatních předpisů bezpečnosti práce, hygieny práce, požární ochrany a v neposlední řadě též ekologie. Požadavky těchto předpisů musí dokázat uplatnit v praxi. Kromě toho musí znát celou řadu dalších postupů a metodik, k zajištění bezpečnosti a mít dostatečnou praxi. Teprve potom se může podrobit odborným zkouškám a získat patřičné osvědčení. Výsoké úrovně znalostí dosahují např. bezpečáci, kteří absolvovali odborné zkoušky u Rožnovského vzdělávacícho servisu s.r.o.

Co ve skutečnosti bezpečák plní a pro koho pracuje?

Nejprve zodpovězme druhou, jednodušší otázku. Každý zaměstnavatel, pokud sám není bezpečák, musí mít tohoto zajištěného. Zákon však umožňuje jistou výjimku. Pokud má zaměstnavatel méně než 25 zaměstnanců, bezpečáka zajišťovat nemusí, avšak pouze za předpokladu, že sám má dostatečné odborné znalosti o bezpečnosti práce. Co to jsou dostatečné znalosti však již žádný předpis nedefinuje a tak se můžeme jen domnívat. Pravděpodobně se tím rozumí znalost přibližně desítky právních předpisů a dle druhu činnosti, několika desítek technických norem. Samozřejmostí je potom schopnost uplatnit jejich požadavky v praxi. Zde si dovolme trochu kritickou poznámku. Bezpečáka potřebuje 99 zaměstnavatelů ze sta.

V případě velkých firem je potom dobré mít napaměti, že pokud zaměstnávají více než 500 zaměstnanců, je vhodné mít bezpečáky alespoň dva.

Bezpečák přitom, v souladu s právními předpisy, nemusí být zaměstnancem v pracovněprávním vztahu, ale může být zajištěn i na základě obchodního vztahu, tj. dodavatelsky.

Teď se ale vraťme ke druhé, mnohem zajímavější otázce. Co je posláním bezpečáka?

Pokud se řekne bezpečnost práce, většina lidí si vybaví přilbu, rukavice, školení. Někteří k tomu ještě přidají kontroly. Samozřejmě je to správně a tyto činnosti opravdu k bezpečnosti práce patří. Jsou to však až „špičky ledovce“. Jsou to až ty poslední kroky, kterým by mělo předcházet mnohem více.

Zákon ukládá zaměstnavateli povinnost provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Do prevence rizik rozhodně spadají i výše uvedná školení, ochranné prostředky a kontroly.

Důležité však je k bezpečnosti přistoupit komplexně a začít ji řešit od základů. O tom mluví i zákoník práce, který zaměstnavateli ukládá povinnost soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdrojea na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. Zde jsme se již dopátrali určité shody, s právním názvem bezpečáka, tj. osoby odborně způsobilé v prevenci rizik.

Ono skutečně aktivní vyhledávání nebezpečných činitelů pracovního prostředí a pracovních podmínek a následné hodnocení rizik, je hlavním úkolem bezpečáka. Od těchto činností se odvíjejí všechny další úkoly bezpečnosti práce. Na základě řádně provedeného hodnocení rizik, je potřeba vytvořit funkční systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a všechny dílčí úkoly, jako je školení, či poskytování ochranných prostředků, provádět v souladu s takto vytvořeným systémem.

Hodnocení rizik je vlastně jen dílčí částí tzv. procesu řízení rizk nebo chcete-li, managementu rizik.

Proces řízení rizik v celé své kráse zahrnuje zejména posuzování rizik, tj. analýzu a hodnocení rizik a dále regulování rizik, vedení dokumentace o rizicích a komunikaci rizik.

Celý proces je velmi náročný. Ať už na odbornost bezpečáka, jeho praktické dovednosti a znalosti nebo na čas a tím i na peníze. Celý proces rovněž vyžaduje, aby vedení, tj. zaměstnavatel, měl opravdový a skutečný zájem na bezpečnosti. Možná to jsou právě důvody toho, proč je dnes ve většině případů řízení rizik prováděno jen na formální úrovni. Většinou potom externí bezpečáci, ať už z důvodu nedostatečných znalostí nebo z důvodů finančních, přistupují k hodnocení rizik prostřednictvím některého software, v horším případě pak jen kopíriují dokumentaci z jiných firem. Znovu připomeňme. Řízení rizik není vytvoření dokumentu.

Řízení rizik je proces, který ve firmě zlepšuje pracovní podmínky a především aktivně chrání lidské životy a zdraví!

Což několik desítek papírů rozhodně nedokáže. Není proto v pořádku, platit dodavateli za to, že si dvojklikem otevře určitý sofware, během několika minut v něm „nakliká“ co potřebuje, vytiskne cca několika set stránkový dokument, a tento prodá zaměstnavateli. Pokud je „schopný“, až za několik tisíc či desítek tisíc korun. Zaměstnavatele pak většinou ujistí, že takto je to v pořádku a že to kontrolním orgánům plně dostačuje. Tady je nutno podotknout, že tomu tak opravdu, bohužel, je. Kontrolní orgány si pouze odškrtávají, zda zaměstnavatel svou povinnost splnil. Doklad o plnění procesu řízení rizik je opravdu jen papír. Není v moci dozorujícího orgánu, aby prověřoval, jakým způsobem se výsledku na papíře bezpečák dopracoval. Toto je, nyní bohužel pro zaměstnavatele, až v kompetenci případného soudu, který řeší žalobu pozůstalých, po pracovníkovi, který zemřel na následek smrtelného pracovního úrazu. To je však již pozdě.

Nenechte se proto přesvědčit tím, že řízení rizik prostřednictvím nějakého software je v pořádku. Ať už máte bezpečáka jako vlastního zaměstnance, či externího dodavatele, tlačte na něj, aby řízení rizik prováděl správně, aktivně a soustavně. Jedině tak, bude požadavek zákoníku práce splněn a vy, jakož to zaměstnavatel, se v případě pracovního úrazu budete moci zcela zprostit odpovědnosti.

Nezapomeňte proto, že řízení rizik je proces, do nějž musejí být zapojeni všichni zaměstnanci, včetně řadových, který je soustavný a který vyžaduje svůj čas. Provedení kontroly BOZP ve lhůtě 1 x měsíčně rozhodně není řízením rizik.